imuza

Jaké to je, stát se nuceně nasazeným pracovníkem v továrně zbrojního průmyslu? Jaké to je, dennodenně mnoho dlouhých hodin bez přestávky držet v ruce jedinou ocelovou součástku, o jejíž skutečně funkci nemáte ponětí a zasazovat ji do většího celku? Co vzniká z vaší práce? Kdy ta práce skončí? Kdy se vrátíte domů? Žije ještě vaše rodina? Pokud válka skončí, budete žít ještě vy?

Projekt o nucených pracech v továrnách Zittwerke v česko-německé koprodukci je úspěšně za námi a přinesl mnoho ohlasů, pohnutých emocí a podnětných otevřených diskuzí.

Tento projekt jsme uskutečnili ve spolupráci s profesionálním divadlem Gerhart Hauptmann Theater Görlitz Zittau, za velkorysé podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Vzniklo autorské divadelní představení na téma nucených prací v továrnách Zittwerke(Semily/ČR a Žitava/Německo) na motory Junkers do německých bojových letadel. Smyslem projektu je uměleckou formou připomenout a zprostředkovat téma nucených prací pro zbrojní průmysl na obou stranách hranic v době druhé světové války a rovněž konfrontovat toto téma se současnou situací pravicové radikalizace.

Performance vychází z biografie Nizozemky Marie-Elisabeth Pouwels, povídky „Skleněný klobouk“ od Navy Semel a také z pamětí Alexandra Schneidera, který jako třináctiletý pohřbil svého otce v Sieniawce nedaleko Žitavy.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Celkem jsme zrealizovali šest divadelních představení, z toho dvě pro studenty v Semilech a Žitavě – domovských městech bývalých podniků Zittwerke.

Do hry jsme továrny přímo zapojili – součástí představení je film, který jsme natočili přímo v prostorách bývalé továrny Zittwerke v Žitavě – dnes už nebezpečné ruiny, v Semilech jsme naopak divadelní dílo přímo v továrně Zittwerke sehráli. Na německé straně proběhla představení v prostorách divadla Gerharta Hauptmanna.

• 

• 

• 

• 

• 

Součástí projektu byly i přípravné workshopy a otevřené diskuze po představeních pro pro studenty. V rámci workshopů dostali studenti informace o literárních a inspiračních zdrojích divadelního kusu, dále vyslechli přednášku přední kulturoložky a hebraistky Mgr. Terezie Dubnové, PhD., a dále měli možnost vyzkoušet si na vlastní kreativně zpracovat vybraný klíčový citát z divadelního kusu a propojit se tak s tématem i skrze smyslové vnímání. V otevřených diskuzích pak měli možnost pokládat otázky režisérovi díla a performerkám. V Semilech také studenti absolvovali prohlídku areálu továrny se současným kulturním ředitelem.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Povedlo se nám otevřít diskuzi o palčivém historickém tématu v mezinárodním měřítku bez jakékoliv kategorizace viníků a obětí, s odstupem a hlubokým vzájemným respektem. Dokázali jsme potvrdit, že umělecké zpracování takového tématu, a to především v mezinárodní spolupráci umělců, kteří se nachází na historicky znepřátelených pólech konfliktu, je hluboce smysluplným a velmi funkčním způsobem, jak společně komunikovat konflikty, hledat řešení a porozumění. 

Rovněž se nám společně povedlo aktualizovat téma vzhledem k dnešní situaci a uvědomit si, jak zásadní je nedívat se na historické události jako rigidní, cizí a zcela nesouvisející s našimi životy (taková byla první informace od studentů směrem k nám na workshopech – a sice, že se válka se stala dávno, stejně jako příběhy nuceně nasazených a s nimi to nemá nic společného) – povedlo se nám vnést změnu náhledu na historii jako sebe-aktualizující se organické jevy, které se ve společnosti opakují právě tehdy, jsou-li považované za rigidní a zcela nesouvisející s naší současností, naším myšlením a chováním ve společensko-politickém poli. 

Srdečně děkujeme za velkorysou podporu především Česko-německému fondu budoucnosti.

Děkujeme PhDr. Tomáši Chvátalovi, PhD., a prof. Dr. Ing. Josephu Tomlowovi, jakož i Arminu Pietschovi za relevantní informace, historická fakta a inspiraci k tomuto tématu. Děkujeme Fabrice 1861 v Semilech (bývalá továrna Zittwerke) za možnost zrealizovat divadelní představení přímo v jejích prostorách. Děkujeme rovněž Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech a Městskému muzeu v Žitavě.

TERMÍNY proběhlých DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ:

Divadlo Gerharta Hauptmanna, Žitava, Německo:

• 1. 5. 2026, 19:30, Studiobühne, německá premiéra
• 3. 5. 2026, 15:00, Studiobühne
• 5. 6. 2026, 10:30, Studiobühne, představení pro školy
• 7. 6. 2026, 19:00 ,Studiobühne

Fabrika 1861, Semily (bývalá továrna Zittwerke), Česká Republika: 

• 6. 5. 2026, 10:00, představení pro školy
• 8. 5. 2026, 18:30, česká premiéra

PROGRAMY PRO ŠKOLY:

• návštěva divadelního představení a doprovodného programu přímo v prostorách bývalé továrny Zittwerke – 6. května 2026 ,FABRIKA 1984 v Semilech
• přípravné workshopy pro studenty s kulturoložkou a hebraistkou Mgr. Terezií Dubinovou, PhD. a umělkyní MgA. Janou Kubánkovou
• kapacita programů pro školy je již v současné době naplněna

všechna představení a doprovodné programy byly pro návštěvníky zdarma

Našimi dalšími podporovateli byli následující partneři:

Rok 2024 byl rokem české hudby a zároveň 200. výročím narození Bedřicha Smetany.

Věnovali jsem tento rok vytvoření díla, které jeho jméno akcentuje. Vznikla tak JEHO VLASŤ, divadelní projekt, který se ohřál nejen v zemích českých, ale také na festivalech v Polsku, Rakousku a v neuvěřitelném Nepálu!

Divadlo zhlédlo mnoho studentů a škol jako zdroj informací o dané historické epoše a kultuře, které jsou podány zábavnou formou.

Jeho Vlasť nabízí jedinečnou možnost sjet si Vltavu a historii česko-německých vztahů v neckách, kde samozřejmě nechybí ani pivo!

• 

Projekt vznikl ve spolupráci Turnovského divadelního studia a Spolku Imuza jako umělecký příspěvek k oslavám Roku české hudby. 

Hlavní inspirací k projektu nebyl jen fakt, že Smetana letos slaví velké výročí nebo že máme Rok české hudby, ale především samotná „Má vlast“, které se v orchestru mezi umělci neřekne jinak než Jeho vlast. Mimochodem se tak i prapůvodně toto dílo jmenovalo. 

„Vzpomněla jsem si na staré vydání not díla z České filharmonie, z nichž jsem několikrát hrála zahajovací koncert Pražského Jara. Tyhle staré noty jsou mnohdy plné autorských „komixových“ kreseb hráčů, které znázorňují příběhy Vlasti a Smetany ve velmi lidské a vtipné podobě, jak jej vnímají interpreti, jak se jeví Smetana jako člověk lidský spíše než ikonický. Co se stane, když tyhle fantaskní postavy oživnou na podiu?“

Lepší inspiraci k vytvoření díla si nemůžete přát! A přestože kulturními médii prosákl podobný projekt inkriminované České filharmonie se slovy, že se jedná o první scénické provedení, pak věřte nebo ne, není to pravda. Naše Jeho vlastˇ byla na světě o skoro celý rok dřív! Takže…kdo z koho?

Pro tvorbu jsem si vzali inspiraci nejen ze Smetanovy hudby. Scénář a scéna divadelní hry bohatě čerpají z následujících dobových a odborných pramenů: zápisky Smetany k dílu, Václav Holzknecht, Alois Jirásek, díla mistrů z doby národního obrození – Julius Mařák, Karel Vik, Smetana, Aleš, Věnceslav Černý, Arno Nauman