Hudebně-taneční instalace „Úhel pohledu“ je inspirovaná textem Moc bezmocných Václava Havla. Byla vytvořena exkluzivně pro novou budovu Městské knihovny Antonína Marka v Turnově a věnovali jsme ji Václavu Havlovi k jeho nedožitým 90. narozeninám.
Instalace se v abstraktních hudebních a tanečních obrazech zabývá především otázkou, jakým způsobem lze v totalitním režimu poznávat, obhajovat a žít pravdu.
Staví diváka do aktivní role „sebe-svědka“, který skrze uměleckou produkci nazírá vlastní pocity z reality, o jejíž úplnosti si v prostoru členité budovy nemůže být nikdy zcela jistý a zažívá tak umělecké situace vždy pouze z vlastního úhlu pohledu.
Po představení následovala otevřená diskuze s umělci.
Jaké to je, stát se nuceně nasazeným pracovníkem v továrně zbrojního průmyslu? Jaké to je, dennodenně mnoho dlouhých hodin bez přestávky držet v ruce jedinou ocelovou součástku, o jejíž skutečně funkci nemáte ponětí a zasazovat ji do většího celku? Co vzniká z vaší práce? Kdy ta práce skončí? Kdy se vrátíte domů? Žije ještě vaše rodina? Pokud válka skončí, budete žít ještě vy?
Projekt o nucených pracech v továrnách Zittwerke v česko-německé koprodukci je úspěšně za námi a přinesl mnoho ohlasů, pohnutých emocí a podnětných otevřených diskuzí.
Tento projekt jsme uskutečnili ve spolupráci s profesionálním divadlem Gerhart Hauptmann Theater Görlitz Zittau, za velkorysé podpory Česko-německého fondu budoucnosti.
Vzniklo autorské divadelní představení na téma nucených prací v továrnách Zittwerke(Semily/ČR a Žitava/Německo) na motory Junkers do německých bojových letadel. Smyslem projektu je uměleckou formou připomenout a zprostředkovat téma nucených prací pro zbrojní průmysl na obou stranách hranic v době druhé světové války a rovněž konfrontovat toto téma se současnou situací pravicové radikalizace.
Performance vychází z biografie Nizozemky Marie-Elisabeth Pouwels, povídky „Skleněný klobouk“ od Navy Semel a také z pamětí Alexandra Schneidera, který jako třináctiletý pohřbil svého otce v Sieniawce nedaleko Žitavy.
Celkem jsme zrealizovali šest divadelních představení, z toho dvě pro studenty v Semilech a Žitavě – domovských městech bývalých podniků Zittwerke.
Do hry jsme továrny přímo zapojili – součástí představení je film, který jsme natočili přímo v prostorách bývalé továrny Zittwerke v Žitavě – dnes už nebezpečné ruiny, v Semilech jsme naopak divadelní dílo přímo v továrně Zittwerke sehráli. Na německé straně proběhla představení v prostorách divadla Gerharta Hauptmanna.
Součástí projektu byly i přípravné workshopy a otevřené diskuze po představeních pro pro studenty. V rámci workshopů dostali studenti informace o literárních a inspiračních zdrojích divadelního kusu, dále vyslechli přednášku přední kulturoložky a hebraistky Mgr. Terezie Dubnové, PhD., a dále měli možnost vyzkoušet si na vlastní kreativně zpracovat vybraný klíčový citát z divadelního kusu a propojit se tak s tématem i skrze smyslové vnímání. V otevřených diskuzích pak měli možnost pokládat otázky režisérovi díla a performerkám. V Semilech také studenti absolvovali prohlídku areálu továrny se současným kulturním ředitelem.
Povedlo se nám otevřít diskuzi o palčivém historickém tématu v mezinárodním měřítku bez jakékoliv kategorizace viníků a obětí, s odstupem a hlubokým vzájemným respektem. Dokázali jsme potvrdit, že umělecké zpracování takového tématu, a to především v mezinárodní spolupráci umělců, kteří se nachází na historicky znepřátelených pólech konfliktu, je hluboce smysluplným a velmi funkčním způsobem, jak společně komunikovat konflikty, hledat řešení a porozumění.
Rovněž se nám společně povedlo aktualizovat téma vzhledem k dnešní situaci a uvědomit si, jak zásadní je nedívat se na historické události jako rigidní, cizí a zcela nesouvisející s našimi životy (taková byla první informace od studentů směrem k nám na workshopech – a sice, že se válka se stala dávno, stejně jako příběhy nuceně nasazených a s nimi to nemá nic společného) – povedlo se nám vnést změnu náhledu na historii jako sebe-aktualizující se organické jevy, které se ve společnosti opakují právě tehdy, jsou-li považované za rigidní a zcela nesouvisející s naší současností, naším myšlením a chováním ve společensko-politickém poli.
Srdečně děkujeme za velkorysou podporu především Česko-německému fondu budoucnosti.
Děkujeme PhDr. Tomáši Chvátalovi, PhD., a prof. Dr. Ing. Josephu Tomlowovi, jakož i Arminu Pietschovi za relevantní informace, historická fakta a inspiraci k tomuto tématu. Děkujeme Fabrice 1861 v Semilech (bývalá továrna Zittwerke) za možnost zrealizovat divadelní představení přímo v jejích prostorách. Děkujeme rovněž Muzeu a Pojizerské galerii v Semilech a Městskému muzeu v Žitavě.
TERMÍNY proběhlých DIVADELNÍCH PŘEDSTAVENÍ:
Divadlo Gerharta Hauptmanna, Žitava, Německo:
1. 5. 2026, 19:30, Studiobühne, německá premiéra
3. 5. 2026, 15:00, Studiobühne
5. 6. 2026, 10:30, Studiobühne, představení pro školy
7. 6. 2026, 19:00 ,Studiobühne
Fabrika 1861, Semily (bývalá továrna Zittwerke), Česká Republika:
6. 5. 2026, 10:00, představení pro školy
8. 5. 2026, 18:30, česká premiéra
PROGRAMY PRO ŠKOLY:
návštěva divadelního představení a doprovodného programu přímo v prostorách bývalé továrny Zittwerke – 6. května 2026 ,FABRIKA 1984 v Semilech
přípravné workshopy pro studenty s kulturoložkou a hebraistkou Mgr. Terezií Dubinovou, PhD. a umělkyní MgA. Janou Kubánkovou
kapacita programů pro školy je již v současné době naplněna
všechna představení a doprovodné programy byly pro návštěvníky zdarma
režie a film: Ingo Putz (Německo)
choreografie: Elise de Heer (Holandsko)
hudba: Jana Kubánková (Česká Republika)
hrají: Martha Pohla (Německo), Elise de Heer (Holandsko), Jana Kubánková (Česká Republika)
Našimi dalšími podporovateli byli následující partneři:
Rok 2024 byl rokem české hudby a zároveň 200. výročím narození Bedřicha Smetany.
Věnovali jsem tento rok vytvoření díla, které jeho jméno akcentuje. Vznikla tak JEHO VLASŤ, divadelní projekt, který se ohřál nejen v zemích českých, ale také na festivalech v Polsku, Rakousku a v neuvěřitelném Nepálu!
Divadlo zhlédlo mnoho studentů a škol jako zdroj informací o dané historické epoše a kultuře, které jsou podány zábavnou formou.
Jeho Vlasť nabízí jedinečnou možnost sjet si Vltavu a historii česko-německých vztahů v neckách, kde samozřejmě nechybí ani pivo!
Projekt vznikl ve spolupráci Turnovského divadelního studia a Spolku Imuza jako umělecký příspěvek k oslavám Roku české hudby.
Hlavní inspirací k projektu nebyl jen fakt, že Smetana letos slaví velké výročí nebo že máme Rok české hudby, ale především samotná „Má vlast“, které se v orchestru mezi umělci neřekne jinak než Jeho vlast. Mimochodem se tak i prapůvodně toto dílo jmenovalo.
„Vzpomněla jsem si na staré vydání not díla z České filharmonie, z nichž jsem několikrát hrála zahajovací koncert Pražského Jara. Tyhle staré noty jsou mnohdy plné autorských „komixových“ kreseb hráčů, které znázorňují příběhy Vlasti a Smetany ve velmi lidské a vtipné podobě, jak jej vnímají interpreti, jak se jeví Smetana jako člověk lidský spíše než ikonický. Co se stane, když tyhle fantaskní postavy oživnou na podiu?“
Lepší inspiraci k vytvoření díla si nemůžete přát! A přestože kulturními médii prosákl podobný projekt inkriminované České filharmonie se slovy, že se jedná o první scénické provedení, pak věřte nebo ne, není to pravda. Naše Jeho vlastˇ byla na světě o skoro celý rok dřív! Takže…kdo z koho?
Pro tvorbu jsem si vzali inspiraci nejen ze Smetanovy hudby. Scénář a scéna divadelní hry bohatě čerpají z následujících dobových a odborných pramenů: zápisky Smetany k dílu, Václav Holzknecht, Alois Jirásek, díla mistrů z doby národního obrození – Julius Mařák, Karel Vik, Smetana, Aleš, Věnceslav Černý, Arno Nauman
scénář a režie: Petr Haken námět: Jana Kubánková
hudba: Bedřich Smetana
hudební supervize: Martin Hybler
světla: Monika Hakenová a Artuš Hašek scéna: Petr Haken kostýmy: Klára Jandová
Osoby a obsazení Fridrich 1 – David Meixner Fridrich 2 – Petr Haken Víla 1 – Theresia Anna Hakenová Víla 2 – Ema Leitnerová
V posledním říjnovém víkendu jsme přivítali v turnovské synagoze naše milé německé hosty – zpěvačku Julii Boegershausen a pianistu Björna Beweriga.
Julia se přímo specializuje na zpěv židovských písní a židovskou kulturu jako takovou. Tvoří osvětu vyhoštěným židovským autorům z Německa a pořádá také v tomto duchu deduktivní koncerty a projekty.
Julia zpívá v jidiš a doprovází svůj podmanivý hlas židovskými tanci.
Koncert měl krásnou atmosféru a diváci odměnili hosty dlouhým potleskem.
Pod následujícím odkazem najdete video z koncertu:
vystoupí hobojista Vilém VEVERKA a IMUZA Company pod vedením Martina HYBLERA
večerem vás provede Petr VYDRA
V letošním roce chceme koncertem podpořit turnovské neziskové organizace.
Od 18:00 budou ve foyer kulturního centra otevřeny informační stánky jednotlivých organizací, kde se budete moci seznámit s činností dané organizace či zjistit možnosti přispění na tuto činnost.
Organizace se Vám budou postupně prezentovat i během samotného koncertu.
VSTUPNÉ
dospělí: 150 Kč
děti do 15 let, ZTP a senioři: 90 Kč
Přijďte se naladit na nadcházející advent a podpořit úctyhodnou práci neziskového sektoru!!!
Dne 12. října jsme v turnovském divadle uskutečnili již tradiční projekt IMUZA uvádí. Smyslem tohoto projektu je uvést na podium mladé budoucí profesionály vedle skvělých profesionálních hráčů a představit jejich schopnosti publiku. Součástí programu jsou proto také rozhovory s umělci a jejich propojení v některém z koncertních čísel.
V letošním roce se představila Anna Šteklová, talentovaná pozounistka, pianista a aranžérka, studující v současné době na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Anička se skvěle uvedla ve všech těchto rolích, pro sebe a profesionálního hosta – výborného trumpetistu Ladislava Kozderku, vytvořila speciálně pro tento koncertní večer společné aranže.
JIž tuto středu od 18:00 hodin se v turnovské synagoze uskuteční Turnovské fantazie – koncert studentů letních kurzů psychosomatiky hry na housle.
Na koncertě zazní díla světového repertoáru v podání skvělých mladých interpretů. Navíc si pro vás mladí umělci připravili krásné autorské projekty, které tvořili přímo zde v Turnově a předlohou se jim stalo právě město a jeho magická zákoutí!
Přijďte se zaposlouchat do sladkých tónů sólových houslí a inspirovat se uměleckou fantazií, kterou vzbuzuje naše město!
Divadelní performance našeho mezinárodního souboru Colture Company skončila v karanténě. Po úspěšné premiéře v Drážďanech již na konci roku 2019 jsme získali pozvání na prestižní evropské festivaly, které se kvůli pandemické situaci nemohly uskutečnit a dokonce ani v tomto roce tomu nebude jinak…
Proto jsme se rozhodli vytvořit alespoň online verzi našeho představení a navíc promítnout do celého tématu kontext karantény, izolace a nejistoty z budoucnosti.
BEING MEDEA 2.0 Quarantäne projekt byl podpořen „Česko-německým fondem budoucnosti“
„Tři ženy se ocitají ve světě mezi včerejškem a zítřkem. Mezi ztrátou a ziskem. Stav nejistoty. Přechodná zóna mezi útěkem a novým životem. Médeia opouští svůj domov, aby se s Jasonem vydala vstříc nové budoucnosti a začala nový život. Přitom překonávají malé i velké překážky, vydávají se na cestu do nejistoty a projdou mnoha lidskými osudy. Jason brzy najde v novém světě spojení, zatímco Médea čeká v tranzitní zóně na další vlak. Pár metrů od nového světa ji zastaví plot. Uvízne tam s dalšími dvěma ženami, které mají podobný osud. V inscenaci BÝT MEDEA režisér a autor hry Stephan Bestier se zabývá tématem odchodu z domova a příchodu do nového světa. Médeia se stává příkladnou hrdinkou, která si po staletí klade stále stejnou otázku: Kdo jsem v cizí zemi? S knihou „Být Médeou 2.0 Karanténa“ vzniká další část, která se zabývá situací v tranzitní zóně. Jak člověk reaguje izolovaně, sám a na vnější vlivy. Projekt BEING MEDEA se mezitím vyvinul v laboratoř, která se zabývá migrací, tolerancí, izolací a sociálními otřesy. Hra o antické postavě Médeie je vždy v centru pozornosti a je zkoumána z okolností, které nás v danou chvíli ovlivňují. KDO JSEM? Otázka, která se opakovaně objevuje.“
Hrají:
Medea: Johanna Withalm, Yvonne Reich a Natalie Renaud-Claus
