Slunovratem…

Nastal zimní slunovrat, nejtemnější období v roce.  Martin Hybler mu věnoval skladbu Slunovratem pro flétnu, kytaru a smyčce. Zaposlouchejte se do jejích melodií v následující nahrávce…

Vzpomínková…

Dnes je tomu šest let, co zemřel náš první polistopadový prezident, Václav Havel. Připomeňme si jeho myšlenky a dobře si srovnejme, kam skutečně chceme dále politicky směřovat… 

První střípky z Koncertu k Vánocům!

dětský pěvecký sbor Carmina a orchestr TOS

Je to již jeden týden, co jsme ve velkém sále Kulturního centra Střelnice v Turnově přivítali plný sál nadšených posluchačů a nabídli jim krásné chvíle s hudbou… Návštěvníci mohli vyslechnout například krásnou suitu z pohádky Tři oříšky pro Popelku či pásmo staročeských koled ve druhé polovině koncertu.

Na pódiu se představil orchestr TOS spolu s hráči Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Vystoupil i dětský pěvecký sbor Carmina. Jako náš hlavní host vystoupil houslový virtuoz Bohuslav Matoušek. Dirigentem a uměleckým vedoucím celého projektu byl Martin Hybler. Večerem provázela Jana Kubánková.

Na našem koncertě jsme dali ale především prostor dětem a mladým instrumentalistům. Ti statečně usedli do orchestru k dospělým a profesionálním hráčům. Nejmladšímu hráči – klavíristovi Martinu Markovi, bylo deset let.

Julie Pospíšilová s orchestrem TOS

Děti se rovněž představily v rolích sólistů – byly to slečny Julie Pospíšilová, Kristýna Kalkusová, Karolína Janatková a Barbora Sulková. Děvčata zahrála sólově s orchestrem a poté i dohromady s panem Bohuslavem Matouškem.  Dostala tato vystoupení jako odměnu za velkou snahu a sesbírané úspěchy, které získala v předešlém roce.

Celkem se na podiu prezentovalo 34 dospělých amatérských i profesionálních hráčů a 46 dětí.  Samotnému koncertu předcházela pečlivá příprava orchestrálních hráčů i sólistů. Náročný program, který jsme na koncertě prezentovali, vyžadoval pečlivou a častou domácí přípravu ze strany orchestru a každotýdenní několikahodinové společné secvičování  s Martinem Hyblerem.

Barbora Sulková a Bohuslav Matoušek

Pro mladé sólisty byl tento program mezní nejen kvůli náročnosti skladeb, ale i psychickému zvládnutí celé situace – vystoupení s orchestrem vyžaduje obrovské odhodlání a zodpovědnost, perfektní připravenost a plnou koncentraci na daný úkol. Děti vše zvládly výborně a možnost prezentovat se na takovém koncertě, jakým byl tento, jim přinesla cenné zkušenosti nejen pro nástrojovou hru, ale především pro budoucí nutnost zvládat náročné úkoly, které na ně kladou kupříkladu vzdělávací zařízení.

Celý koncert provázela skvělá atmosféra a vstřícné přijetí publika, které hráče odměnilo v samotném závěru potleskem vestoje.

V příštích týdnech Vám nabídneme další fotografie a videa z koncertu, k dispozici Vám bude rovněž profesionální audio nahrávka celé akce.

Děkujeme všem, kteří na koncert přišli a podpořili tak spolu s námi především naše dětské instrumentalisty!

 

 

 

Starokrásné koledy vánoční vydány!

Vychází další z komorních univerzálních partitur Martina Hyblera! Tentokrát jsou to Starokrásné koledy vánoční – skutečně staré a krásné úpravy koled, které všichni dobře známe, máme je rádi a Vánoce si bez nich neumíme představit. Tyto noty byly vydány v nakladatelství Českého rozhlasu a jsou k dostání v eshopu nakladatelství pod následujícím odkazem:

Starokrásné koledy vánoční, nakladatelství Čro

Obrazy z Koncertu k Vánocům

Tyto krásné obrazy  vznikly ve výtvarné dílně, kterou jsme uspořádali v rámci našeho Koncertu k Vánocům dne 7. prosince v turnovském Kulturním centru Střelnice. Náplní dílny byla malba společného obrazu. Dílnu vedla skvělá akademická malířka Michaela Maupicová a do malby společného obrazu se aktivně zapojilo kolem čtyřiceti dětí.

Obrazy byly vystaveny během koncertu ve foyer u Velkého sálu Kulturního centra Střelnice. Nyní je můžete obdivovat vystavené na místě nejpovolanějším – ve výloze galerie MaxiArt ve Skálově ulici, která laskavě poskytla prostor. Zde budou Vám všem  dělat obrazy radost po celou dobu adventu.

 

 

 

Srdečně Vás zveme na Koncert k Vánocům!

Koncert k Vánocům se uskuteční dne 7. prosince od 19:00 hodin ve velkém sále Kulturního centra Střelnice. Koncert se koná ve spolupráci s Kulturním centrem Turnov a za podpory města Turnova. Těšit se můžete na krásné vánoční skladby v podání dětského pěveckého sboru Carmina a orchestru Turnovské orchestrální sdružení ve spolupráci s profesionálními umělci z Liberce a Prahy.
Jak již název napovídá, není to „pouze“ vánoční koncert, nýbrž koncert k Vánocům – je to umělecký dárek, který si budete moci rozbalit spolu s námi. Na koncertě totiž uvítáme vzácného hosta – houslového virtuoza Bohuslava Matouška. Na podiu se Vám navíc v sólových skladbách představí také děti a mladí talentovaní umělci Turnovska. Tyto děti během loňského roku projevily velkou píli a snahu ve svém uměleckém vzdělávání a my je nyní odměníme možností zahrát si sólově s orchestrem a s velkou uměleckou osobností, jakou je právě houslista Bohuslav Matoušek.
Součástí koncertu je také doprovodný program – výtvarná dílna pro děti i dospělé. Zde budou mít návštěvníci všech věkových kategorií možnost aktivně se zapojit do malby společného vánočního obrazu. Dílna bude otevřena od 18:15 hodin v Zrcadlovém sále KC Střelnice. Patronkou dílny je akademická malířka Michaela Maupicová.

Vstupné na koncert i doprovodný program je dobrovolné.

Těšíme se na Vás!

 

Koncert k Vánocům na internetových portálech:

Kulturní centrum Turnov

Turnovsko v akci

„Struktury tmy“

Struktury tmy jsou struktury moci. Nemají hranice. Jsou viditelně neviditelné, nedotknutelné, neuchopitelné; nemají kontury, nemají tvary. Jsou všude a nikde. Jsou jemné. Amorfní. Proniknou všude. Jejich povahy jsou nečitelné, jejich záměry nejasné. Jsou problematické a problematizující, je těžké je definovat, těžké se jim bránit. Jsou neustále v naší bezprostřední blízkosti. Všude, kam se pohneme, ve všem, co děláme je elment struktury moci, je stín tmy.

Strach ze struktur moci je stejný jako fobie ze tmy. Tma je nerovný soupeř, protože nemá tvář, a tak ji nemůžeme uhodit, oslovit, oponovat ani v ní vzbudit soucit. Obejme nás jako těsný kabát a chodí všude s námi, dokud se nerozední…

Všichni jsme ve tmě. Tma je strach a nejistota, pochyby. Tma je ale i náš nejosobnější prostor, prostor kladení dovnitř sebe sama, prostor čiré koncentrace bez vizuálního vyrušení okolím. Tma je klid spánku i spočinutí ve věčnosti. Tma je metaforickým prostorem, kde se nám vyjevuje pravda. Když jsem ve tmě, vidím pravdu. Ve tmě se setkávám se strukturou moci tváří v tvář. O čem tam spolu hovoříme? Co mi říkají struktury moci?

„Ty jsi osoba. Jsi k sobě osobní. Tvůj konečný záměr jsi ty sám. Já jsem struktura moci. Můj finální záměr je moje moc. Ty jsi prostředek k uskutečnění mých záměrů, k nabývání mojí moci. Cítíš lásku a bolest. Já vidím pouze srdeční sval a nervy. Ty máš své jméno, já mám tvé evidenční číslo. Jsi buňka v systémovém agregátu.“

Struktury moci narušují osobní struktury odosobněním osobního. Ve strukturách moci je člověk redukován na objekt. Struktury moci negují lidskou autenticitu, lidskou svobodu. Člověk v jejich rámci není cíl, ale pouhý prostředek sloužící jiným cílům, cílům struktur moci.

Struktury moci přerozdělují odměnu času a nespravedlnost práce. Pečlivě organizují naše možnosti i limity, určují povahu svobod, krmí nás mnohostí věcí a zábavy. Nasazují nám masky a udávají role. Přestáváme poznávat sebe sama a vzdalujeme se. Padáme do tmy. Usínáme a máme pocit bezpečí, protože tma je i náš osobní prostor. Jsme uzavřeni ve čtverečku objektivizujícího světa a dokud spíme, jsme spokojení. Je o nás postaráno, a tak můžeme spát. Opovažme se ale probudit!

Co se stane? Narazíme. Zjistíme, že naše velké svobody jsou liché, že jsme zamřížkovaní, že sloužíme strukturám moci jako pouhý generátor energie a času; že se pohybujeme v uzavřené krabici, která nemá cestu ven. Pak naše vlastní identita, naše lidství, naše umění – všechno, co se ve skutečnosti nevejde do čtverečku, začne křičet a zamlátí na dveře světa ve snaze dostat se ze tmy ven na světlo, vysvléct se z masek až do nahoty, která nebude ostudou, ale svobodou…

Jana Kubánková

 

 

Premiéra ve Španělském sále!

Právě dnes se ve Španělském sále na Pražském Hradě uskuteční koncert, který uctí hned dvě velké osobnosti – skvělého hudebního skladatele Juliuse Fučíka (jenž tvořil v době raného 20. století) a rovněž skladatele, velkého podporovatele a činovníka kultury Václava Riedlbaucha, který nás před nedávnem opustil…

Během tohoto večera zazní i premiéra skladby Martina Hyblera – Fičík, Odjezd Gladiátorů. Co o skladbě říká sám autor?

„Jak už sám název napovídá, skladba volně navazuje na geniální Fučíkův pochod – Vjezd gladiátorů. Přestože jsem zachoval autorovu hudební formu, v mé skladbě je vše, včetně obsahu, naopak…

Gladiátor byl člověk, jenž zápasil v arénách pro pobavení lidu při římských hrách. Zaujímal nejnižší příčky společenského žebříčku, na druhou stranu se díky svým výkonům těšil velkému respektu a popularitě. Dnes rovněž obdivujeme výkony všeho druhu, ovšem dnešní gladiátor už vypadá jinak, přestože je často také součástí her pro pobavení lidu. Může to být sportovec, herec, ale i politik. Často zaujímá vysoké příčky společenského žebříčku a nemusí to nutně znamenat, že se těší velké ; popularitě či respektu. Zatímco včerejší gladiátoři po svém představení vždy zavčas odjeli, některým z těch dnešních jakoby se nechtělo ze scény světa a berou stále své vystoupení až příliš vážně. Přitom každý nakonec dospěje do bodu, kdy už nelze adekvátně stíhat svou dobu, nebo je to sama doba, která ho jednoduše předběhne a je pak na čase opustit scénu, “vyfičet”, prostě odjet.

Fučíkovi gladiátoři, představující skutečné bojovníky, dokázali hravě a včas s velkou slávou za potlesku opustit jeviště, v mé skladbě symbolizují jakési “ustrnulce” (staré bručouny), kteří, zahledění do sebe, si nestačili všimnout, že doba už je dávno někde jinde, zatímco oni dál v aréně světa často až komicky předvádějí své staré kousky, aniž by si to uvědomili. Působí tak jako zaseknutá deska, kterou v mé skladbě i několikrát uslyšíte. 

Vnímám Julia Fučíka jako veselého člověka, který i v dobách méně veselých dokázal svou hudbou být nad věcí, a pevně věřím, že jeho skvělý kousek funguje a mohl by fungovat také v převrácených podobách, parafrázích a variacích jiných autorů, přistupujících ovšem k originálu v plné úctě. 

Fičík, odjezd gladiátorů je na světě. Zajimavé bylo nedělní dokončování skladby, kdy jsem měl z toho fičáku venku pocit, že si pro ni přišla rodinka… 
Skladba ve které uslyšíte např. bouřkový plech, vichřici nebo velké symfonické kladivo vznikla pro Dny Bohuslava Martinů. Premiéra bude 19.11. od 18h ve Španělském sále Pražského hradu. Hrát bude unikátní velký dechový orchestr – Hudba hradní stráže a policie ČR, dirigovat skvělý Václav Blahunek… Srdečně zvu na premiéru!“

Více na:
http://www.martinu.cz/cz/aktuality/1028-dny-bohuslava-martinu-2017-prolog-koncert-hudby-hradni-straze-a-policie-cr/

M. Hybler – Fičík, odjezd gladiátorů, záznam z premiéry