Dne 7. května proběhla v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci vernisáž výstavy skvělé české malířky Michaely Vélové Maupicové. Kurátorem výstavy byl Petr Vaňous. V rámci vernisáže byla pokřtěna souborná monografie Michaelina díla.
Na Michaeliny obrazy z cylku Skladby a Orimenty mohli návštěvníci vyslechnout volné improvitzace houslistky Jany Kubánkové a fagotisty Tomáše Františe. V závěru zazněla skladba pro housle a fagot od Martina Hyblera – Míša ráda tenis – nedohraný gem, speciálně zkomponovaná pro tuto příležitost a čerpající svou inspiraci z faktu, že tato skvělá výtvarnice také měla ráda tenis, v mládí jej i vrcholně trénovala, v době své nemoci tenisové zápasy s velkou oblibou sledovala a těšila se, až si po svém uzdravení zase zahraje – pro radost…
Výstavu můžete stále navštívit, a to do 25. 8. 2019
Dne 7. května se uskuteční vernisáž výstavy skvělé české malířky Michaely Maupicové. Od 8. května do 25. srpna pak bude probíhat výstava Michaelina díla. Výstava je instalována v krásném Colloredo-Mansfeldském paláci v Praze a je organizována pod záštitou Galerie hlavního města Prahy. Na vernisáži bude pokřtěna souborná monografie Michaelina díla. Součástí vernisáže bude rovněž originální hudební produkce – připravená hudební improvizace na Michaelina díla z cyklu “Skladby” a “Orimenty”, které se ujme houslistka Jana Kubánková a fagotista Tomáš Františ. V závěru zazní premiéra skladby Martina Hyblera s názvem “Míša ráda tenis – nedohraný gem, přímo zkomponovaná pro tuto příležitost.
„Dílo předčasně zesnulé umělkyně představuje ve výběru výstava připravená kolektivem kolegů z GHMP a kurátora Petra Vaňouse. Tato „kreslířka a malířka s přesahem k objektu, instalaci a novým médiím, si za dobu svého působení vypracovala osobitý výtvarný projev ‚dějové abstrakce‘, kterou bychom mohli označit za svého druhu existenciální. Kresby Michaely Maupicové představují živelně se množící, neklidný, všepohlcující ornament, někdy ukázněný do symetrických soustav, jindy utíkající a rozlévající se náhodně po formátu i mimo něj nebo expandující přímo do prostoru. Máme tu před sebou řád v náhodnosti, zvětšeninu umožňující v modelové situaci zvoleného jednotícího prvku a jeho zmnožení nahlédnout naši analogickou představu o dění mimo nás a v nás.“
Nejznámější filmové melodie Karla Svobody v aranžích pro klavír na čtyři ruce od Martina Hyblera byly pokřtěny 12. ledna v domě U Kamenného zvonu v Praze.
Martin Hybler s moderátorkou Naděžnou Hávovou
Tyto krásné čtyřručky vyšly v edici ZUŠ hudebního nakladatelství Českého rozhlasu k nedožitým osmdesátým narozeninám ikonického melodika Karla Svobody. Jde o již pátý instruktivní cyklus z této edice od Martina Hyblera, věnovaný dětem a studentům. Čtyřručky melodií Karla Svobody vyšly navíc také v braillově písmu pro nevidomé klavíristy. Více informací naleznete v článku Českého rozhlasu zde.
Záznam z koncertu je k dispozici pod následujícím odkazem.
Koncert k Vánocům, to je především jedinečné propojení dětí a dospělých, amatérských a profesionálních umělců na jednom podiu.
Dnes již tradiční Koncert k Vánocům se uskutečnil dne 11. prosince ve velkém sále Kulturního centra Střelnice v Turnově.
Náš Koncert k Vánocům není pouhou koncertní prezentací vánočních děl, nýbrž celým projektem, jehož smyslem je propojit různé amatérské a profesionální hudební celky různých věkových kategorií a podpořit tak celkový růst umělecké úrovně. I v letošním roce jsme proto představili na podiu různé soubory fungující v libereckém kraji a propojili je v jedinečné mezigenerační a umělecké spolupráci. Zcela zaplněnému sálu se tak představil turnovský smyčcový orchestr TOS spolu s profesionálními hráči z Divadla F. X. Šaldy v Liberci a dětský pěvecký sbor Carmina s dospělým pěveckým sborem Musica Fortuna. Krásný program klasických, vánočních i populárnějších skladeb nacvičil a dirigoval Martin Hybler. I v letošním roce jsme dali prostor pro sólová vystoupení nadaným dětem a mladým interpretům. Publiku se představila trombonistka Kamila Maryšková, klarinetistka Theresia Anna Hakenová a zpěvák Dalibor Turek. Celým večerem provázela Jana Kubánková.
moderátorka večera Jana Kubánková uvádí na scénu vzácného hosta – hobojového virtuoza Viléma Veverku
Skutečnými hudebními hody programu bylo sólové vystoupení našeho vzácného hosta – hobojového virtuoza Viléma Veverky, který přednesl celý Koncert pro hoboj a orchestr od W. A. Mozarta. Vystoupení tohoto světově věhlasného hobojisty bylo skutečně nevšedním uměleckým zážitkem. Vilém Veverka se rovněž stal patronem našich mladých sólistů a zahrál si s nimi společně koledu „Já bych rád k Betlému“, speciálně upravenou Martinem Hyblerem pro tuto nevšední příležitost.
výtvarná dílna při Koncertě k Vánocům 2018
Součástí Koncertu k Vánocům 2018 byla i výtvarná dílna pod vedením akademického malíře Vladimíra Vély. Tématem dílny byla malba betlémů a souvisejících symbolů. Malovat mohly děti i dospělí, tvořilo se na skutečná plátna akrylovými barvami v kombinaci se suchým pastelem. Dílny se zúčastnilo přes třicet aktivních účastníků, nejmladším malířům byly čtyři roky. Ve foyer Kulturního centra Střelnice mohli diváci zhlédnout výstavu obrazů z předchozích výtvarných dílen konaných na našich akcích.
Letošní Koncert k Vánocům byl skutečným uměleckým svátkem. Děkujeme vřelému publiku a všem návštěvníkům za skvělou atmosféru a těšíme se na další rok! Děkujeme rovněž partnerům projektu, kteří tuto akci podpořili – městu Turnov a Kulturnímu centruTurnov.
Nezapomeňte navštívit naše fotogalerie z koncertu i výtvarné dílny v následujících příspěvcích! Autorem fotografií je Karel Šírek.
Koncert k Vánocům tradičně zahájil smyčcový orchestr TOS s dirigentem Martinem Hyblerem
posluchači zcela zaplnili velký sál Kulturního centra Střelnice v Turnově
v našem koncertním programu jsme opět dali prostor mladým talentovaným sólistům, zde patnáctiletá klarinetistka Theresia Anna Hakenová
další mladá talentovaná dáma – trombonistka Kamila Maryšková
moderátorka večera Jana Kubánková uvádí na scénu vzácného hosta – hobojového virtuoza Viléma Veverku
Vilém Veverka přednesl Koncert pro hoboj a orchestr W. A. Mozarta
Vilém Veverka – brilantní technik, uhrančivý melodik, charismatický interpret
posluchači měli o přestávce koncertu možnost získat nahrávky Viléma Veverky i s jeho podpisem
ve druhé polovině koncertu zazněla vánoční díla pro symfonický orchestr a sbory
na podiu se setkal dětský pěvecký sbor Carmina s dospělým sborem Musica Fortuna, amatérské hráče z orchestru podpořili profesionální hráči z Divadla F. X. Šaldy v Liberci
houslisté orchestru TOS
violoncellová sekce orchestru
dirigent Martin Hybler
krásná vánoční atmosféra, vřelé publikum
Jana Kubánková a Martin Hybler, organizátoři celé akce, děkují publiku při závěrečném potlesku vestoje
Vilém Veverka ještě jednou, tenotkrát v překrásné melodii E. Morriconeho s názvem Romanza quartiere
generální zkouška, Vilém Veverka s mladými sólistkami ve společném koncertním kusu – speciálně pro ně upravené koledě „Já bych rád k Betlému“
Vilém Veverka a Martin Hybler na generální zkoušce
K dnešnímu Dni boje za svobodu a demokracii, k pohnutým dnům české politiky, která znovu viditelně odhaluje autokraty mezi námi a mechanismy starých struktur, přikládáme skladbu Martina Hyblera se skicami Jany Kubánkové – „Oligarcha globalizátor“.
„Oligarcha globalizátor“ je tak trochu orwellovská kompozice o tom, co se stane, když se do politiky dostane oligarcha – člověk, který se zrodí z peněz a politického populismu – velmi často ze špinavých peněz i nečistých mocenských vztahů; člověk, který si „koupí“ hlasy populistickými bonmoty, sliby a hesly; člověk, který v politice upřednostňuje osobní zájmy nad občanskými a státními… Vizionářská skladba Martina Hyblera, z roku 2006, která nabývá stále větší aktuálnosti, je zde… Protože onen člověk je zde také…
Vítězí politika osobních zájmů. Cílem politiky těch nejvyšších již není občan ani stát, nýbrž stát a občan se stává prostředkem pro dosažení osobní prosperity politických špiček. Je toto demokracie? …
Jana Kubánková u sochy T.G. Masaryka před budovou Velvyslanectví České republiky
28. října naše země oslavila výročí sto let nezávislosti. Jako dar k tomuto výročí připravila Jana Kubánková koncertní projekt sestávající z čistě sólových houslových skladeb z per českých autorů píšících právě v období od roku 1918 do roku 2018. Tento program Jana prezentovala na sólových recitálech pro České Velvyslanectví a Nadaci obětí komunismu ve Washingtonu DC., USA, ve městě, kde byla vyhlášena nezávislost tehdejšího Československa.
Během koncertů Jana seznámila publikum s kontextem doby a problematickými politickými podmínkami, pohovořila o životech autorů a samotná hudba pak vyjádřila atmosféru období těchto sta let. Autory na programu byli Ervín Schulhoff, Jaroslav Ježek, Karel Sklenička či Klement Slavický. Zazněla také světová premiéra kompozice pro sólové housle od Martina Hyblera s názvem „Lonely Self“. Skladba pojednává o fenoménu lidské svobody. Ta tkví uvnitř člověka a manifestuje se odmítnutím autokratických doktrín, ponižování lidské důstojnosti a přijetím zodpovědnosti za sebe sama – tím se člověk vlastně stává samotným, osamělým v sobě samém, neboť na tuto svou zodpovědnost je za sebe sám – je“lonely self“.
Dne 27. června 1950 byla zavražděna neobyčejná žena. Milada Horáková byla odsouzena k trestu smrti v procesu vykonstruovaném tehdejší komunistickou stranou. Tento den se stal Dnem obětí komunismu v České republice.
V tentýž den o 68 let později, 27. června 2018, je ustavena v našem demokratickém českém státě nová vláda. Jak tato vláda vypadá? Premiér je bývalým agentem StB, navíc trestně stíhaný z dotačního podvodu. Jeho strana čile spolupracuje se současnou komunistickou stranou a touží získat její hlasy, aby tak mohla naplnit svůj politický program, sloužící především k uspokojení premiérových obchodních, mocenských a personálních zájmů.
Máme snad v rámci stoletých oslav nezávislosti našeho státu slavit návrat starých režimních pořádků? Nebo jde zkrátka o „pouhou“ provokaci v podobě nehorázné ignorace tak zásadního výročí, tolik symbolického pro demokracii jako takovou? Máme v tento den oslavovat lháře namísto skutečných osobností?
Každá totalita začíná ignorací klíčových historických milníků a demokratických osobností minulosti. Každý totalitní režim pak pokračuje likvidací těch současných; likvidací inteligence, kreativity, svobodné aktivity; osobností, které naplňují skutečné demokratické hodnoty. V České republice už taková čistka pomalu začala v podobě permanentní společenské dehonestace intelektuálů a novinářů, a to nikým jiným než samotným prezidentem. Náš prezident navíc obrací naše státní zájmy do Číny a Ruska, kde totalitní pořádky jsou všedním chlebem politické i společenské existence.
Jak prezident, tak premiér byli zvoleni v demokratických volbách. Je to také jejich častý argument a obraný mechanismus na cokoliv, co vysloví či učiní. Přesto, skutečně byli zvoleni. A tak se nelze nezeptat, kde jsme nechali jako národ svoji hlavu? Ztrácíme paměť, když dopustíme těmto lidem vládnout v naší zemi? Ztrácíme schopnost kritického uvažování když volíme takové „osobnosti“ do klíčových postů našeho státu? Tyto osoby jsou hrozbou demokracie, ale ten skutečný konec demokracie začíná v našich myslích… Proto nezapomínejme!
