Můj domov je příroda. I Váš domov je příroda. Pocházíme z přírody a vrátíme se tam dříve než bychom čekali. Náš čas je krátký. Ve srovnání s trváním přírody na této zemi je naše individuální trvání směšné. Naše tělo si pamatuje čas , který strávilo ve vodě. Inklinujeme k moři a času u něj stráveném, milujeme objetí jeho sametových vod. Jako děti jsme se utíkali schovávat do bezpečí korun stromů, milujeme pohlazení slunečními paprsky. Příroda je velká a ještě stále laskavá zatímco my se stáváme menšími a bezohlednějšími na základě svého dojmu, že jsme větší než ona.
Příroda je laskavý domov, laskavý hostitel ke svým nelaskavým obyvatelům. Jak dlouho ještě příroda vydrží být s námi trpělivá? Měli bychom se o ni starat jako o základní podmínku vlastní existence, abychom se záhy nestali pouze trpěnými hosty…
